Pokud se chcete stát klientem Společnosti, musíte prostudovat a plně pochopit toto poučení o rizicích vznikajících při obchodování na kapitálových trzích. Upozorňujeme, že toto poučení nemůže zahrnovat veškerá rizika a důležité aspekty našich služeb a investičních nástrojů.
S investičním nástrojem byste neměli obchodovat, pokud neporozumíte povaze investičního nástroje, s kterým chcete obchodovat, a míře rizika, kterému se vystavujete. Měli byste si být také jisti, že je daný produkt anebo služba vhodná s ohledem na Vaši osobní a finanční situaci. Bude-li to potřeba, vyhledejte příslušnou radu ještě před tím, než dané investiční rozhodnutí učiníte. Rizikové faktory se mohou objevit zároveň s dalšími anebo se mohou vzájemně znásobit a výsledný dopad na hodnotu investice tak může být nepředvídatelný.
Všechny finanční produkty přináší určitou míru rizika, a i nízkorizikové investiční strategie obsahují určitý prvek nejistoty. Druh rizika závisí na mnoha faktorech, např. jak je daný investiční nástroj navržen nebo vytvořen. Různé nástroje představují různé míry rizika a před tím, než se rozhodnete, zda s těmito nástroji či jakýmikoliv finančními produkty budete obchodovat, měli byste zvážit následující informace:
Základní přehled rizik vznikajících při obchodování s investičními nástroji
- Cena či hodnota investice bude záviset na výkyvech finančních trhů, které nikdo nemůže mít pod kontrolou.
- Výkonnost v minulosti není ukazatelem výkonnosti budoucí.
- Povaha a míra investičního rizika je v různých zemích různá a liší se i podle druhu investice. Tato investiční rizika se, mimo jiné, budou lišit podle druhu prováděné investice, podle způsobu, jak byly dané produkty a jejich podmínky vytvořeny, podle potřeb a cílů konkrétních investorů, podle toho, jak je konkrétní investice provedena nebo nabídnuta, prodána nebo obchodována, podle lokality nebo domicilu emitenta, podle míry diverzifikace portfolia (např. částka investovaná do jedné měny, cenného papíru, země nebo emitenta), podle složitosti transakce a podle využití cizích zdrojů a jeho míry.
- U každé formy investice souvisí možný výnos úzce s rizikem. Čím vyšší je očekávaný výnos, tím vyšší je i potenciální riziko. Při obchodování s investičními nástroji v krátkodobém horizontu hrozí zvýšené riziko ztráty, stejně jako roste riziko při využití finanční páky (např. při maržových obchodech, při obchodování s deriváty).
- Předpokládané či možné výnosy ani návratnost investice nejsou zaručené. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Investice obsahuje riziko kolísání hodnoty a návratnost původně investovaných prostředků není zaručena.
- Poplatky plynoucí z obchodů vždy negativním způsobem ovlivňují výsledek investování. Poplatky Společnosti jsou uplatňovány, i když je výsledkem operace ztráta. Významným faktorem ovlivňujícím negativně výsledek investování je tzv. spread, tedy rozdíl v tržních cenách mezi nabídkou a poptávkou (bid/ask). Než začnete obchodovat, seznamte se se všemi poplatky, které vám budou účtovány.
Jednotlivé druhy rizik
Tržní riziko
Cena investičního nástroje je tím vyšší, čím větší je poptávka, a tím nižší, čím větší je nabídka. Na změnách nabídky a poptávky se podílí řada různých faktorů, včetně očekávání účastníků trhu, aktuálního vnímání daných investičních nástrojů trhem a jeho účastníky či pohybu úrokových měr.
Tržní riziko sestává zejména z rizika úrokového, měnového, akciového či komoditního, přičemž k úrokovému a měnovému riziku jsou bližší informace uvedeny níže. Z hlediska aktuální situace na trhu a způsobu provádění obchodů na daném trhu lze identifikovat i další tržní rizika.
Riziko poplatků
Každý uskutečněný obchod je spojen s nutností uhradit poplatek. Čím více obchodů investor provádí, tím více poplatků platí. Investor by ve vlastním zájmu měl znát ceník a sledovat náklady obchodování ve vztahu k počtu prováděných obchodů a pravidelně sledovat úhrady poplatků na výpisu z účtu.
Pokud výše poplatků vzhledem k velikosti investorova účtu dosáhne vysokých hodnot, může být investor na tuto skutečnost upozorněn a může být dotázán na podrobnosti svého obchodování.
Pokud jsou některé poplatky vyjádřeny jinak než v absolutní hodnotě (např. jako procento z hodnoty kontraktu), klient by si měl obstarat písemné vysvětlení včetně vhodných příkladů, aby byl schopen určit, jaká bude absolutní výše daného poplatku. Tyto poplatky ovlivní výši klientova čistého zisku (pokud nějaký vznikne), anebo případně zvýší jeho ztráty.
Pokud se klient rozhodne pro využití agresivnějších způsobů obchodování (způsob obchodování potencionálně umožňující dosáhnout vyšších výnosů projevující se vyšší frekvencí obchodování a tím i vyššími náklady na účtu), musí tento agresivní způsob obchodování plně chápat, být si vědom veškerých rizik spojených s obchodováním a jejich následků, včetně nákladů a dopadů na výnosnost obchodování, a tato strategie musí být výslovně vhodná s ohledem na klientovu osobní a majetkovou situaci.
Zahraniční trhy
Jakákoliv zahraniční investice nebo investice s určitým zahraničním prvkem může být vystavena rizikům zahraničních trhů, které se mohou lišit od rizik na trzích v České republice. V některých případech mohou být tato rizika vyšší.
Potenciální zisky či ztráty z transakcí prováděných na zahraničních trzích nebo v cizí měně budou ovlivněny vývojem příslušných směnných kurzů.
Rozvíjející se trhy (Emerging markets)
S rozvíjejícími se trhy může být spojena nadměrná cenová neefektivita a nelze vyloučit ani celkové narušení místního kapitálového trhu. Rozvíjející se trhy jsou citlivé na nové informace o dané zemi a jejich finanční trhy mohou reagovat dramatickým poklesem anebo růstem cen během velmi krátkého období.
V případě aktiv obchodovaných na rozvíjejících se trzích je též třeba upozornit na rizika politické, ekonomické či právní nestability. Důsledkem tohoto rizika může být zejména vznik nepříznivých podmínek dispozice (prodeje) aktiva např. v důsledku devizových nebo právních omezení či hospodářské recese.
U některých investic, jako jsou třeba cizoměnové forwardy či deriváty, může být na rozvíjejících se trzích obtížné realizovat určité postupy řízení rizika.
Měnové riziko
V případě cizoměnových transakcí s investičními nástroji, deriváty a cennými papíry, které jsou denominovány v jiné měně, než ve které je veden účet klienta, může mít pohyb ve směnném kurzu jak pozitivní, tak i negativní dopad na zisky či ztráty z takové transakce.
Oslabení měny určité země ve srovnání s referenční měnou nebo měnou portfolia klienta bude mít negativní vliv na hodnotu investice denominované v této měně.
Ocenění měn souvisí s mnoha hospodářskými, sociálními a politickými faktory a může se výrazně měnit i během obchodování v rámci jednoho dne (intraday).
Některé země mají cizoměnové kontrolní mechanismy, které mohou například pozastavit schopnost směnit nebo převést lokální měnu nebo mohou danou měnu devalvovat. Zajištění může snížit i zvýšit riziko spojené s konkrétní měnou, ale nedokáže úplně odstranit riziko spojené s proměnlivou hodnotou měn.
Úrokové riziko
Úrokové sazby mohou růst i klesat.
U úrokové sazby existuje riziko, že se zhorší relativní hodnota cenného papíru, zejména dluhopisu, pokud dojde k růstu úroků. To může mít negativní dopad i na jiné produkty.
Kreditní riziko – platební neschopnost
Platební neschopnost společnosti, která se podílí na provádění obchodů klientů, nebo jakéhokoliv makléře zapojeného do takové transakce, může způsobit, že pozice budou uzavřeny či zrušeny bez vašeho souhlasu, a dokonce se může stát, že se investice klienta nemusí vrátit. Investice sama o sobě také nese riziko platební neschopnosti představované například společností, která daný investiční nástroj emitovala, nebo protistranou v případě mimoburzovních derivátů (zde se riziko týká samotného derivátu a jakéhokoliv zajištění nebo marže, kterou drží protistrana).
Likvidita
Likvidita nástroje je přímo ovlivňována poptávkou a nabídkou po tomto nástroji. V určitých obchodních situacích může být obtížné nebo dokonce nemožné uzavřít otevřenou pozici. K tomu může dojít například v době rychlých pohybů ceny, pokud cena vzroste nebo klesne natolik, že se podle pravidel dané burzy pozastaví nebo omezí obchodování.
Zadání stop-loss pokynu (pokyn k zamezení ztrát) nemusí nutně omezit vaše ztráty na zamýšlenou výši, ale podmínky na trhu mohou zabránit provedení takového pokynu za stanovenou cenu.
U mimoburzovních produktů, pokud tak není uvedeno ve smluvních podmínkách, navíc nemusí protistrana daný kontrakt ukončit předčasně nebo daný produkt zpětně odkoupit.
Riziko likvidity může být též spojeno s investicemi do fondů, které nejsou burzovně obchodované, a odkup jejich podílových listů či investičních akcií může být pozastaven či podmíněn daným fondem či jeho správcem.
Regulační/právní riziko a riziko daňové
Regulačnímu či právnímu riziku mohou být vystaveny veškeré investice.
Návratnost všech investic, zejména na rozvíjejících se trzích, je vystavena riziku regulačních či právních zásahů a změn, které mohou mimo jiné změnit potenciál zisku z dané investice. Právní změny mohou dokonce způsobit, že dříve přijatelná investice se stane protiprávní. Může také dojít ke změnám v dalších souvisejících oblastech, jako jsou např. daně, které mohou zásadně ovlivnit ziskovost.
Taková rizika jsou nepředvídatelná a mohou záviset na mnoha politických, hospodářských a jiných faktorech. Proto jsou vyšší zejména na rozvíjejících se trzích. Na rozvíjejících se trzích může být nižší dohled ze strany vlády a menší míra regulace podnikových a odvětvových praktik, akciových burz a mimoburzovních trhů. Na některých rozvíjejících se trzích nemusí existovat právní a regulační předpisy upravující investice do investičních nástrojů, a pokud existují, mohou se uplatňovat či interpretovat nekonsistentně a svévolně a mohou se měnit se zpětnou platností. V mnoha zemích není míra nezávislosti soudního systému a jeho odolnost proti hospodářským, politickým či nacionalistickým vlivům zcela zaručena. Soudci a soudy v mnoha zemích mohou být obecně nezkušení v oblasti obchodního a podnikového práva. Společnosti i klient čelí riziku, že zákonodárný sbor pozmění zavedené právní předpisy pouze kvůli hospodářským či politickým tlakům nebo nespokojenosti veřejnosti. Neexistuje žádná záruka, že zahraniční investor dosáhne u místních soudů uspokojivé náhrady škody v případě porušení místních právních či regulačních předpisů nebo v případě sporu o vlastnictví Majetku.
Investor se také může setkat s problémy při prosazování zákonné náhrady škody nebo při získání a prosazování soudního rozhodnutí vydaného cizími soudy.
Provozní riziko
Riziko spočívá v možné ztrátě vlivem nedostatků či selhání vnitřních procesů, lidského faktoru anebo vlivem vnějších událostí.
Provozní riziko může spočívat například v poruše nebo špatném fungování nezbytných systémů a kontrolních mechanismů, včetně IT systémů, a může mít dopad na všechny finanční produkty, ale zejména na držitele akcií představujících vlastnický podíl ve společnosti, která akcie emitovala, či držitele podílových listů nebo investičních akcií představujících účast na investičním fondu.
Provozní riziko může též vzniknout v souvislosti se selháním či nedostatky provozu společností, které poskytují služby Společnosti (banky, brokeři, clearingové protistrany) při poskytování služeb jejím klientům.
Riziko ztráty celé investice
Investování do investičních nástrojů je spojené s rizikem ztráty investovaných prostředků a nelze vyloučit, že nedojde ke ztrátě veškerých investovaných prostředků.
Riziko týkající se udržitelnosti
Událost nebo situace v environmentální nebo sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, která v případě, že by nastala, mohla mít skutečný nebo možný významný nepříznivý dopad na hodnotu investice. Bližší detaily jsou uvedeny v dokumentu Základní informace pro klienty dostupného na webových stránkách společnosti v sekci Povinně uveřejňované informace.
Rizika spojená s jednotlivými druhy investičních nástrojů
Dluhové investiční nástroje/dluhopisy/dlužní úpisy
Všechny dluhové investiční nástroje potenciálně nesou všechna obecná rizika uvedené v základním přehledu výše.
Dluhové cenné papíry nesou především riziko, že emitent nebude schopen splácet jistinu a úroky z daného závazku, a jejich cena se může měnit díky faktorům jako je citlivost na změny úrokových sazeb, pohled trhu na úvěruschopnost emitenta či aktuální likvidita celého trhu. Například při růstu úrokových sazeb lze za normálních okolností očekávat pokles hodnoty podnikových dluhových cenných papírů., přičemž převoditelné dluhové cenné papíry s pevnou sazbou a delší splatností jsou obecně citlivější na pohyby úrokových sazeb než stejné cenné papíry s kratší splatností.
Společnost může v rámci investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a investiční služby provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů distribuovat klientům dluhopisy emitentů, kterým Společnost poskytuje služby umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání (§ 4 odst. 2 písm. i) ZPKT) a doplňkovou investiční službu – služby související s upisováním investičních nástrojů (§ 4 odst. 3 písm. f) ZPKT).
Společnost klienty důsledně upozorňuje, že je nutné, aby zvážili veškerá níže uvedená rizika a seznámili se se všemi materiály poskytnutými Společností:
- Kreditní riziko – Kreditní riziko představuje na úrovni běžných korporátních dluhopisů riziko neschopnosti dlužníka dostát svým závazkům z finančních nebo obchodních vztahů, které může vést k potenciálním ztrátám, zejména pak v případě, že emitent kreditní riziko řídí nedůsledně či vůbec.
- Riziko likvidity – Riziko likvidity znamená, že emitent nebude mít k dispozici zdroje k pokrytí svých dluhů, pracovního kapitálu, kapitálových výdajů a případně dalších závazků, k jejichž plnění se zavázal. Riziko likvidity spočívá v nedostatcích při řízení likvidity a může vést až k celkové neschopnosti zajistit dostatečný objem zdrojů pro zajištění úhrady splatných závazků emitenta a k jeho provozu.
- Tržní riziko – Tržní riziko je riziko, které souvisí se změnami tržních cen, s čímž souvisí, mimo jiné, i v obecných rizicích zmíněné úrokové a měnové riziko. Jedná se o riziko, které přímo ovlivňuje výši tržeb, čistého zisku a potažmo i majetku emitenta. Emitent je tedy vystaven měnovému riziku v případě, že se účastní prodeje či nákupu zboží a služeb denominovaných v jiné měně, než je měna tuzemská.
- Riziko úrokové sazby – Riziko úrokové sazby se nemusí projevovat jen jako riziko, které nese emitent při úpisu emise dluhopisů. Je to i riziko, které plyne z podnikatelské činnosti emitenta a jeho nositelem se tak stává i upisovatel dluhopisů. Jedná se primárně o riziko, že budoucí finanční toky, se kterými emitent ve své činnosti počítá, budou negativně ovlivněny změnou úrokových sazeb (například ve formě růstu nákladů na údržbu dluhu), což se nutně promítne i do výsledků hospodaření emitenta.
- Riziko konkurence – Riziko konkurence spočívá v samotné podstatě konkurenčního hospodářského prostředí, které je v současné době značně dynamické a na emitenta jsou tak kladeny značné nároky. V podmínkách silné konkurence může dojít k situaci, kdy emitent nebude schopen adekvátně reagovat na vyvíjející se konkurenční prostředí, což může vyústit ve ztrátu tržního postavení a zhoršení kvality vyráběných statků či poskytovaných služeb.
- Riziko ztráty klíčových osob – Potenciální ztráta klíčových osob emitenta, jako jsou klíčoví zaměstnanci či členové vrcholového managementu, může zásadně ovlivnit provoz emitenta a projevit se tak negativně na jeho konkurenceschopnosti, hospodaření a schopnosti generovat zisk, což může v konečném důsledku vést ke snížené schopnosti emitenta dostát svým závazkům.
- Ekonomické riziko – Vliv ekonomického prostředí a zejména pak jeho vliv na spotřebu domácností se může promítnout do hospodaření emitenta v podobě ekonomického rizika spočívajícího ve snížené poptávce po produktech či službách emitenta a následném zhoršení jeho hospodářských výsledků. Velmi důležitým faktorem tohoto rizika je skutečnost, že jej emitent není schopen zcela řídit.
- Regulatorní riziko a riziko sankční – Regulatorní riziko souvisí s tím, že někteří emitenti působí v regulovaných odvětvích a případné zpřísnění dosavadního režimu regulace může způsobit vznik dodatečných nákladů na splnění těchto nových regulatorních požadavků. S tímto rizikem zároveň souvisí sankční riziko, kterému čelí každý regulovaný či licencovaný podnikatelský subjekt, jelikož při případném porušení regulatorního rámce hrozí, že bude vůči emitentovi uplatněna zákonná sankce, čímž bude neočekávaně a negativně ovlivněno i jeho hospodaření.
Akcie a ETF
Akcie nesou potenciálně všechna obecná rizika uvedená v základním přehledu výše. Cena akcií obvykle přímo souvisí s výsledky hospodaření jejich emitenta, s očekáváním dalšího vývoje jeho hospodaření a s celkovou ekonomickou situací a náladou trhu.
V případě akcií malých společností, včetně tzv. penny shares, existuje navíc ještě další riziko finanční ztráty. Mezi kupní a prodejní cenou těchto akcií je velký rozdíl (spread). Pokud by bylo nutné pozici v těchto akciích okamžitě uzavřít v krátkém čase po nákupu, prodejní cena může být výrazně nižší než cena v okamžiku nákupu. Nelze též vyloučit, že na trhu nemusí být v okamžik prodeje dostatečná poptávka a tyto penny shares tak nebude možné v požadovaném množství v daný čas zpeněžit vůbec.
Obchodování s ETF s sebou nese všechna pozitiva i negativa obchodování s běžnými akciemi. Jejich držitelé však nemají právo akcionáře na rozhodování o dění ve společnosti skrze hlasování na valné hromadě jako v případě akcií. Na rozdíl od akcií mohou ETF existovat i ve variantě využívající pákový efekt. Vždy je tak vhodné důkladně prostudovat prospekt daného ETF a ověřit, zda je daný ETF pákový či nepákový.
Deriváty (zejména futures, opce, forwardy, swapy či futures spready)
Deriváty potenciálně nesou všechna obecná rizika uvedené v základním přehledu výše. Investor do derivátů na sebe často bere vysoké riziko, a proto je při investování do derivátů potřeba postupovat velmi obezřetně.
Společnost klienty proto důsledně upozorňuje, že je nutné, aby zvážili veškerá níže uvedená rizika a seznámili se s charakterem všech derivátů, do kterých investují, zejména:
- Marže (margin) – u většiny derivátů je nutné před uzavřením kontraktu složit zálohu. Tu označujeme jako marže či margin a slouží ke krytí možných budoucích ztrát. V případě nepříznivého vývoje budete vyzváni k doplnění této zálohy. Do derivátové pozice bude umožněno klientovi vstoupit pouze pokud bude hodnota složené zálohy dostačující. Pokud záloha klesne pod požadovanou hodnotu a klient ji včas nedoplní, derivátová pozice bude zpeněžena, a to i v situaci, kdy toto zpeněžení způsobí klientovi ztrátu.
- Výše počáteční marže je relativně nízká ve srovnání s celkovou hodnotou podkladových aktiv derivátu. Můžete utrpět totální ztrátu prostředků z počáteční marže a jakýchkoliv dalších prostředků deponovaných u brokera za účelem udržení vaší pozice (margin). Pokud se trh změní v neprospěch vaší pozice nebo vzrostou úrovně marží, můžete být vyzváni k doplnění značné částky (margin call), pozice může být uzavřena se ztrátou a klient bude odpovídat za vzniklý deficit. Ztráta z obchodování může převýšit veškeré deponované prostředky u brokera a tuto částku je nutné taktéž uhradit.
- Deriváty nesou vysokou míru rizika díky finanční páce. Důsledkem finanční páky je, že relativně malá změna ceny podkladového aktiva má významný dopad na zisk nebo ztrátu derivátového obchodu.
- Deriváty obchodované na burze navíc nesou obecné riziko spojené se samotným obchodováním na burze. Mimoburzovní deriváty jsou kontrakty uzavírané s určitou protistranou a jako u kteréhokoli kontraktu jsou vystaveny kreditnímu riziku (riziku protistrany). Investor by měl v každém případě dobře zvážit konkrétní smluvní podmínky (zda se jedná o jednorázovou či rámcovou transakci).
- Deriváty lze použít ke spekulativním účelům nebo jako zajištění s cílem řídit riziko u jiných investic. V každém případě by měl investor zvážit, zda je pro něj daná transakce vhodná. Investor by si měl vždy vyžádat smluvní podmínky specifických derivátů a na závazky s nimi souvisejícími (např. za jakých podmínek pro něj může nastat povinnost dodat či přijmout podkladové aktivum u futures kontraktu a jaké je datum expirace a jak je omezeno časové období pro realizaci u opcí).
- Za určitých okolností mohou být specifikace nevypořádaných derivátů (včetně realizační ceny opce) změněny burzou nebo clearingovou institucí tak, aby odrážely změny v ceně podkladového aktiva nebo aktuální situaci na trhu (zejména výši marže).
- Korelace vývoje ceny derivátu a podkladového aktiva nemusí být vždy pozitivní. K tomu může například dojít, když je podkladovým aktivem opce určitý futures kontrakt, na jehož cenu jsou stanoveny limity, zatímco cena opce omezena není. Pokud neexistuje žádná podkladová referenční cena, může být obtížné stanovit „reálnou” hodnotu.
- Veškeré deriváty jsou potenciálně vystaveny všem hlavním rizikům uvedeným Základním přehledu rizik vznikajících při obchodování s investičními nástroji uvedeném výše, zejména riziku tržnímu, kreditnímu riziku a jakýmkoliv specifickým rizikům pro odvětví související s podkladovým aktivem.
Podílové listy a investiční akcie
Vymezení rizik plynoucích z podílových listů a investičních akcií, a tedy i účasti na daném investičním fondu lze nalézt vždy ve statutu každého fondu a záleží na fondem zvolené investiční strategii. Pokud jsou podílové listy či investiční akcie denominované v zahraniční měně, je třeba vzít v potaz i riziko měnové.
Podílové listy a investiční akcie lze obvykle prakticky kdykoliv odprodat obhospodařovateli fondu, který dané podílové listy či investiční akcie vydal, a to za jejich aktuální odkupní cenu stanovenou v souladu se statutem daného fondu. Ve výjimečných případech může být zpětný odkup podílových listů či investičních akcií dočasně pozastaven.
V případě, že existuje pro podílové listy či investiční akcie sekundární trh, ceny, za které lze podílové listy a investiční akcie prodat, se mohou lišit od cen, které lze získat odkupem od obhospodařovatele.
Rizika transakcí a služeb
Zajištění (kolaterál)
Je-li vyžadováno u obchodníka složit určité zajištění, bude s ním nakládáno podle druhu transakce a podle místa, kde se transakce provádí. Způsob, jakým se zachází s poskytnutým zajištěním, závisí na množství faktorů, například zda k provádění obchodů dochází na burze či mimo ni, a pokud dochází k provádění obchodů na burze, záleží na charakteru burzy a související clearingové instituce a jejich interních pravidlech.
V okamžiku, kdy se začne jménem klienta obchodovat, složené zajištění může ztratit označení, že se jedná o Majetek klienta. To mimo jiné znamená, že i pokud se bude v konečném důsledku obchodování klienta ziskové, klient nemusí získat zpátky stejná aktiva jako ta, která složil jako zajištění, a hrozí, že bude nucen přijmout platbu v hotovosti místo vrácení deponovaných aktiv. Každý klient by si u relevantních společností (burz, clearingových institucí) měl předem zjistit, jak bude s jeho zajištěním nakládáno.
Poradenství
Využije-li klient investiční poradenství, činí tak výhradně na základě vlastního rozhodnutí.
Upozorňujeme, že Společností poskytnutá rada se v budoucnu může ukázat jako nesprávná, že investice učiněné na jejím základě mohou být ztrátové a že Společnost může v závislosti na dalším vývoji kdykoliv svou radu v budoucnu odvolat nebo změnit, a to i na radu opačnou.
Společnost klientovi poskytuje pouze rady, samotná investiční rozhodnutí jsou vždy na klientovi a nese za ně plnou odpovědnost. Každý klient, který se rozhodne využít jakékoliv poradenství, tak nesmí učinit bez samostatného důkladného posouzení každé jednotlivé rady.
Společnost neposkytuje právní, daňové, účetní, ani jiné obdobné poradenství. V případě potřeby takového poradenství, doporučujeme kontaktovat specializované poskytovatele těchto služeb.
Pozastavení obchodování a investice na šedých trzích
V určitých obchodních situacích může být obtížné nebo dokonce nemožné uzavřít otevřenou pozici. K tomu může dojít například v době rychlých pohybů ceny či pokud cena vzroste nebo klesne natolik, že se podle pravidel dané burzy pozastaví nebo omezí obchodování.
Zadání stop-loss pokynu (pokynu k zamezení ztrát) nemusí nutně omezit ztráty na zamýšlenou výši, ale podmínky na trhu mohou zabránit provedení takového pokynu za stanovenou cenu. Taková situace může nastat, uzavře-li klient transakce s investičními nástroji:
- jejichž kotace na burze byla pozastavena, zrušena, nebo u těchto investičních nástrojů burza pozastavila obchodování či vydala jeho zákaz, anebo
- na šedém trhu, což jsou investiční nástroje, u kterých bylo zažádáno o kotaci či obchodování na burze, kde se zatím neobchodují a nejsou zde kotovány (kromě případu, kdy byla tato žádost zamítnuta) ani se neobchodují a nejsou kotovány na žádné jiné burze.
Zároveň nemusí existovat dostatek veřejně dostupných informací, na základě kterých by bylo možné se výše uvedených situací vyvarovat.
Uložená hotovost a majetek
Každý klient by se měl seznámit s tím, jak jsou uloženy a chráněny jeho finanční prostředky a jiný majetek pro potřeby provádění domácích i zahraničních transakcí, zejména pokud se společnost, u níž jsou finanční prostředky či jiný majetek uloženy, dostane do úpadku.
Výše finančních prostředků či majetku, který může klient v takovém případě získat zpět, se může řídit specifickými právními a vnitřními předpisy či místními pravidly. V některých jurisdikcích jsou majetek a finanční prostředky specificky označený přímo jako klientovy a v případě deficitu mohou být rozdělovány stejným způsobem jako prostředky peněžní.
Právní předpisy, kterým podléhá činnost společnosti, u níž jsou uloženy finanční prostředky či jiný majetek klienta, mohou umožňovat a zpravidla umožňují, aby tyto finanční prostředky či jiný majetek byly drženy na hromadném (sběrném) účtu. Toto s sebou nese zvýšená rizika a nároky na řádnou a důslednou evidenci a jednoznačné doložení majetku a vlastnictví každého konkrétního klienta. Úvěrovému riziku vznikajícímu z činnost společnosti, u níž máte uloženy finanční prostředky či jiný majetek, je vystaven výhradně klient.
Stabilizační období a opatření
Při některých transakcích může být cena investičních nástrojů ovlivněna stabilizačními opatřeními. Stabilizace umožňuje uměle držet tržní cenu investičního nástroje během prodeje nové emise veřejnosti. Stabilizace může ovlivnit nejen cenu nové emise, ale i jiných souvisejících investičních nástrojů.
Orgány dohledu stabilizaci umožňují, jelikož s prvním příchodem nové emise na trh může její cena po dobu, než se najdou kupci, klesnout, a stabilizace tomuto trendu zabraňuje (tzv. stabilizační období). Stabilizaci provádí „stabilizační manažer“, kterým je obvykle manažer či aranžér emise, který je společností odpovědnou za uvedení nové emise na trh. Za předpokladu, že se stabilizační manažer řídí přesně stanovenými pravidly, je oprávněn zpětně vykupovat investiční nástroje, které byly dříve prodány investorům nebo přiděleny institucím, které se rozhodly si je neponechat.
Tento krok může způsobit, že se cena daného investičního nástroje udrží na vyšší úrovni, než by jinak byla během stabilizačního období schopna.
Pravidla stabilizace:
- omezit období, během kterého může stabilizační manažer stabilizovat novou emisi,
- pevně stanovit cenu, na které může provést stabilizaci (v případě akcií a opčních listů, ne v případě dluhopisů),
- požadovat po stabilizačním manažerovi prohlášení, že může stabilizovat, nicméně nemusí uvádět přesně kdy tak činí.
To, že je nová emise či související cenný papír stabilizován, by se nemělo brát jako ukazatel míry zájmu investorů ani jako ukazatel ceny, za kterou jsou investoři ochotni takové cenné papíry kupovat.
Investice bez možnosti okamžité realizace
Jak u investičních nástrojů obchodovaných na burze, tak i u mimoburzovních investičních nástrojů se může stát, že nebude možné je okamžitě realizovat. Jedná se o investiční nástroje, jejichž trh je, nebo by mohl být, omezený či nelikvidní.
Proto může být obtížné stanovit tržní hodnotu těchto investičních nástrojů anebo uzavřít otevřenou pozici.
Strategie snižující riziko
Nastavení určitých pokynů (např. pokynů „stop-loss“ tam, kde to burzovní nebo tržní pravidla či zákon povoluje, nebo pokynů „stop-limit“) určených k omezení ztrát na určitou úroveň nemusí být účinné vzhledem k tomu, že tržní podmínky mohou způsobit, že takovéto pokyny mohou být zcela nevykonatelné nebo mohou být vykonatelné, ale za horších podmínek (ceny), než je uvedeno v pokynu.
Rizika spojená s dlouhodobým investičním produkte
Při rozhodování o tom, zda si otevřít dlouhodobý investiční produkt u Společnosti (dále jen „DIP“), by měli klienti vzít v potaz zákonem stanovenou minimální dobu trvání DIP a limitaci dispozice s majetkem na samostatném evidenčním účtu DIP vedeném pro klienta Společností po tuto dobu. Pokud by došlo ze strany klienta k předčasnému výběru prostředků z DIP, může mu vzniknout povinnost vrátit uplatněné daňové zvýhodnění, a to až 10 let nazpět, včetně daňového zvýhodnění, které uplatnil jeho zaměstnavatel, jestliže do jeho DIP přispíval. Z tohoto důvodu je třeba zvážit, zda je zákonem stanovený horizont DIP v souladu s finančními potřebami klienta a obzvláště klienta, který se blíží důchodovému věku. Klienty v předdůchodovém věku upozorňujeme, že minimální doba trvání DIP a držení majetku v něm stanovená zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v platném znění, nemusí plně korespondovat s okamžikem vzniku práva klienta na čerpání starobního důchodu. Z tohoto důvodu by tak tito klienti měli důkladně zvážit, zda je pro ně investiční horizont služby či produktu v režimu DIP vhodný a odpovídá jejich potřebám spoření na stáří.
Upozorňujeme též, že dlouhodobý investiční produkt je v právním a daňovém řádu České republiky relativní novinkou, jejíž podoba může být zákonodárcem, orgány dohledu či jinými státními orgány dále upravována a pravidla a postupy ve vztahu k DIP dále upřesňována. Z tohoto důvodu by se měli klienti důkladně seznámit s tím, co obnáší Regulační/právní riziko a riziko daňové popsané výše.
Dlouhodobý investiční produkt však nijak nemění rizikový profil produktů či služeb, které jsou Společností nabízeny v režimu DIP. Klienti by se tak měli zároveň seznámit i s příslušnými riziky specifickými pro službu či produkt nabízený Společností, které si sjednají v režimu DIP, a s obecnými riziky spojenými s investováním.